Chovatelské zařízení

Indický běžec – chovatelské zařízení

jednoduchý kachník pro indické běžceIndický běžec podobně jako všechny kachny není na ustájení a chovatelské zařízení nijak náročný. Samotný kachník bývá jednoduchou, nejčastěji dřevěnou, stavbou, která by měla být snadno větratelná, suchá a zastřešená. Běžcům pak musíme v kachníku zajistit suchou podestýlku, jinak mohou trpět onemocněním běháků, a dostatečnou ochranu před průvanem. Přístup do kachníku by měl být pro kachny co nejsnadnější a nejpřirozenější, aby se do něho nebály chodit. Pokud je pro běžce složitější (například příliš šikmý, „do zatáčky“ apod.), zahánění na noc bývá značně problematické. Indický běžec je totiž kachna poměrně plachá a málo důvěřivá.  Je proto prakticky nemožné takové zvíře přimět k nepřirozenému pohybu – třeba šplhání po příliš strmém žebříčku do kachníku. Navíc indičtí běžci jsou nejraději venku i během zimy a do kachníku se jim prostě nechce. vstup do kachníku musí být pro kachny snadný

Sami zalézají do příbytku, který jim určíme, až v nejkrajnějším případě, když je opravdu tuhá zima nebo až za účelem snášky. Obecně lze říci, že pobytu venku věnují kachny 3/4 dne a v kachníku se zdržují sotva 1/4 času. V každém případě v místech, kde hrozí napadení škodnou, je zavíráme na noc pokaždé. 

Na kachník by měĺ navazovat výběh svažující se směrem od kachníku kvůli ochraně úkrytu před vodou. Výběh by měl být minimálně tak velký, aby se v něm kachna cítila bezpečně a měla možnost zůstat před svým chovatelem v tak zvané útěkové vzdálenosti. Vzdálenost lze zjistit u déle chovaných kachen velmi jednoduše pomalým přibližováním se k sedící kachně na zahradě a dokud je v klidu, sedí, stojí, můžeme to stále považovat za dostatečnou útěkovou vzdálenost. Ta se samozřejmě liší u jednotlivě chovaných zvířat a záleží, jak moc jsou kachny zvyklé na přítomnost chovatele. V praxi se pohybuje zhruba kolem osmi až deseti metrů. Minimálně tak dlouhý bychom jim měli zajistit výběh, aby se běžci cítili v bezpečí. Ideální je pak jejich životní prostor, pokud nemají přístup na zahradu, osázet okrasnými keři, pod nimiž se velmi rádi schovávají. Výška oplocení, pokud je nutné, stačí zhruba kolem jednoho metru. Tady však opět záleží na velikosti výběhu – indický běžec je totiž v případě pocitu ohrožení schopen i z místa takový plůtek přeletět. Ve výběhu je pak samozřejmě nutné kachnám zajistit dostatek vody pro koupání a napájení, i když indičtí běžci nejsou ve srovnání s jinou vodní drůbeží na vodě tak závislí. Upřednostňují volný pohyb po zahradě s možností vykoupání a zapití potravy. Proto jim stačí naplnit vodou umělohmotné dětské pískoviště, umělohmotný maltovník, starou káď. Rybníkem samozřejmě nepohrdnou. Je tady však nutné upozornit na to, že vodu k napájení jim předkládáme v nádobách, pokud nemají přístup na volnou vodní plochu, do nichž bez problémů ponoří celý zobák, ideálně hlavu.

Reklama