Odchov

Indický běžec – přirozený odchov

Kachny indického běžce začínají se snáškou od zhruba poloviny února podle počasí. Jakmile se oteplí, prodlouží se den, vysvitne slunce, organismus, respektive pohlavní aktivita obou pohlaví se zvýší a kačeři začnou pojímat kachny a ty začínají se snáškou (kachna, která začne klást vejce, vypadá plněji v břiše). Od počátku února by jim měla proto být podávána kvalitnější potrava, v ideálním případě kompletní krmná směs pro chovné kachny v intenzivní snášce KCH 2. Cena kompletní směsi je sice vyšší než běžná krmiva, ale obsahem vitamínů, vápníku a fosforu ve správném poměru, zrnin a dalších příměsí zajistí kachnám všechno, co potřebují. Navíc odpadnou starosti s dalším přikrmováním, protože se zkrmuje jako jediné krmivo při zajištění dostatku kvalitní pitné vody. Kachnám v chovu tak zajistíme kvalitní výživu pro kvalitní násadová vejce.

Ke správné konverzi živin z krmiva samozřejmě přispívá pohyb kachen v dostatečně velkém výběhu. Navíc pokud mají kachny volný pohyb po zahradě, je spotřeba kompletní směsi výrazně nižší. Kompletní směs pro kachny KCH1 lze nahradit  i kompletní směsí pro nosnice. Na noc jim pak podáváme pšenici. Pokud kachny nekrmíme kompletní směsí, měli bychom jim v tomto období zajistit také dostatečný přísun vápníku a fosforu ve správném poměru, aby nedocházelo k problémům se snesením vajec. Vejce sbíráme denně, kachna je snáší cca do devíti hodin ráno, aby hlavně ke konci zimy nezmrzla a nepopraskala.

Indický běžec je kachna, která nemá obecně zachován pud sezení na vejcích, přesto jsou mezi nimi jedinci, kteří kachňata vysedí a odvodí. V mém chovu to jsou zejména kachny divoce zbarvené a ty, které samy pocházejí z přirozeného odchovu. Důležitým faktorem je ale opět dostatečný výběh osázený keři a klid na hnízdě. Kachna ve snášce snese bez problémů 50 vajec, než nasedne, proto v hnízdě nenecháváme více než 13-15 vajec. Poznávacím znamením toho, že kachna na vejce nasedne, je tak zvané puštění prachového peří. Během pár dní zůstane kachna na vejcích sedět a hnízdo opouští kvůli koupání a krmení a není třeba se znepokojovat, pokud kvočna zůstává mimo hnízdo delší dobu. Kachní vejce se musí během inkubační doby také zchladit, což podporuje úspěšný proces líhnutí stejně jako kvočna, která má možnost se během přestávky vykoupat a pak na vejce opět usednout. To vejce zchladí a pak zase zapaří, čímž se zvýší teplota a změkne skořápka. Kačer v tu dobu sedá opodál a na kachnu jakoby čeká.

Kachňata se líhnou za 28 dní. Kachnu necháváme v den líhnutí zavřenou v kachníku, aby měla šanci se pod kvočnou vylíhnout všechna kachňata. V prvních dnech necháváme kachnu s kachňaty zavřenou Mohla by je také hned odvést k vodě, kde by se mohla kachňata utopit nebo urousat v mokré trávě. Proto necháváme kvočnu v prvních dnech v kachníku nebo v omezeném prostoru s malou napáječkou a krmením. Během té doby se rovněž upevní pouto mezi matkou a mláďaty, což pak oceníme v době, kdy bude kachna volně ve výběhu. Po vylíhnutí krmíme kachňata směsí VKCH1 do 22 dnů stáří. Pokud v této první fázi odchovu pouštíme kachnu s kachňaty na vodu, musíme jim zabezpečit snadný výstup z jezírka, nádoby na vodu, aby neutonula vyčerpáním. Často kachna vyleze z vody v místě, kde kachňata nemají šanci vylézt ven a pak se bezradně snaží dostat za matkou. Během krátké doby se vyčerpají a utopí se. V druhé fázi odchovu krmíme směsí VKCH2 až do odstavu a kachňatům dopřejeme dostatek pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu. Zhruba v sedmi týdnech jsou kachňata téměř dospělá, respektive podobná dospělým kachnám.

Reklama