Indický běžec a slimáci
Indický běžec a slimáci
Většina lidí si v současné době pořizuje indické běžce kvůli tomu, aby jim zlikvidoval na zahradě nenáviděné slimáky. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že indický běžec je opravdu schopen zahradu od slimáků dokonale vyčistit. Má to však svá „ale“ jako většina „zaručených“ receptů. O slimácích je v první řadě dobré něco vědět…
Plzák španělský (Arion vulgaris)
Všichni mu říkáme slimák a každý, kdo má v péči kousek země se s ním setkal. Tento škůdce, který dosahuje délky 7-15 cm, se k nám dostal ze Španělska a Portugalska neúmyslným zavlečením s rostlinným materiálem.
Vyskytuje se nejčastěji na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko. Vyhovují mu proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací. Po dešti tato místa opouští a vydává se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů).
Škodí především požíráním listů rostlin, které potom uvadají a hynou. Vlivem jeho cestování po zahradě je také významným přenašečem chorob rostlin. Plzák španělský je hermafrodit, což znamená, že se jedná o oboupohlavního tvora bez vyvinutého pohlavního dimorfismu. Rozmnožuje se 1x za rok v období koncem června, kdy naklade obrovské množství vajíček (200 – 500).
Jak na slimáka?
Na naší zahradě jsme na zneškodnění slimáků vyzkoušeli téměř všechno – piliny, skořápky kolem rostlin, pivní pasti, Vanish pelety, ohrady proti slimákům, sběr, polití vroucí vodou, solné pasti, zeminy se solí, hlístice a další, ale jednoznačně v jeho likvidaci vedou indičtí běžci. Je však nutné si uvědomit, že to nějakou dobu trvá a chce to trpělivost. Nemůžeme si myslet, že domů přivezeme běžce a vyděšená kachna se bude po hlavě vrhat na slimáky. Kachna si musí doma zvyknout, seznámit se s okolím a teprve pak se bude pouštět dál do zahrady. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trvá zhruba rok a půl než indičtí běžci na ploše cca 2 500 metrů čtverečních zvládnou pozřít všechna vývojová stádia slimáků a teprve druhým rokem jsem na zahradě nepotkal jediného slizkého tvora. Pokud se je běžci naučí přijímat, pak po slimácích doslova „jdou“, hlavně po jejich menších jedincích a stejně tak si pochutnávají na jejich vajíčkách, která šmejdícími zobáky najdou všude. Po dešti se přímo ženou do trávy, do záhonů a na místa, kde se plzáci vyskytují a s obrovským apetitem si na nich pochutnávají. Slimák je pro ně nejen pochoutkou ale i stravou bohatou na bílkoviny. Při požírání plzáků španělských je nutné běžcům umožnit přístup k vodě, protože každé sousto zapíjejí, ostatně jako všechny kachny. A nezapít slimáka? To by asi dokázal málokdo.
Navíc se v poslední době objevují zprávy, že se indický běžec po takovém slizkém soustu udusil. Včas se nenapil…Při silné invazi slimáků nemůžeme všechno nechávat jen na kachnách. Je nutné často sekat trávu, běžci se do vysoké trávy neradi pouštějí a slimáky zde určitě sami nezlikvidují, odstraňovat stará prkna, trámky položené u zdi, placaté kameny, prostě zahradu a její okolí udržovat v pořádku a uklízet všechno, pod čím by se slimáci schovali či kladli vajíčka.
Kromě indických běžců je predátorem těchto plzáků také třeba kachna čárkovaná, slepýš, ježek, drozdovití pěvci, žáby a další. Jim však musíme poskytnout prostor pro život v zahradě – tůňku, roští, kompost a další zákoutí. Proto bychom neměli zahradu budovat jako sterilní kout s u země sekaným pažitem, ale spíše jako místo pro život v souladu s přírodou. My lidé jsme totiž její součástí, ne naopak!